Chov Agapornisů

Pár nebo Skupina ?

Chov agapornisů se ubírá dvěma směry a to chovem po jednotlivých párech a hejnovým chovem. Trochu to souvisí i se specializací. Chov po párech má tu výhodu, že nemůže dojít k nevěře mezi jednotlivými ptáky a zároveň tak cíleně odchováváme to, co máme v plánu.Na druhou stranu hejnový chov dává chovu jiný rozměr – pohled na hejno papoušků je zajisté příjemnější. Při tomto stylu chovu je nutné dodržet několik zásad: agapornise vždy vypouštět naráz do jednoho prostoru (nemají vytvořena teritoria a předchází se tak krvavým šarvátkám) a umístit dostatečný počet budek stejného typu a do stejné výšky.

Hnízdění

Agapornisové dosahují pohlavní dospělosti asi ve stáří devíti měsíců, ale do chovu by se měli zapojit až po dosáhnutí věku 11 až 13 měsíců. Před hnízděním musíme nainstalovat do klece nebo voliéry hnízdní budky. Standardní budky mají rozměry 25cm x 20cm x 15cm (š x h x v). Průměr vletového otvoru by měl být 5-6 cm.

 Doba hnízdění je závislá na několika parametrech. Nemůžeme si usmyslet ze dne na den, že je necháme zahnízdit. Nejlepší čas pro odchov mláďat je letní období, protože jsou proto nejvhodnější podmínky co se počasí týče. Někteří chovatelé však mají chovnou sezonu v zimě, kdy v chovné místnosti zvyšují teplotu a prodlužují den formou svícení (v

ětšinou kombinováno se spínacími hodinami). Přípravu na hnízdění bychom měli zahájit asi měsíc až dva dopředu. V této době se snažíme napodobit podmínky, které mají v přírodě. To znamená především obohatit potravu o různé minerály, naklíčené zrní, ovoce a zeleninu. Hojnost potravy povzbudí agapornise k zahnízdění a uvede je do dobré kondice. Stavění hnízda, snášení vajíček, sezení na nich a péče o potomstvo stojí rodiče velké množství energie. Proto musíme během hnízdění krmit kalorickou potravou. K běžně podávanému zrní přidáváme vaječnou míchanici buď vlastní nebo průmyslové výroby.

Na stavbu hnízda dodáváme stavební materiál. Používáme větve ovocných stromů, břízy, lísky a dalších druhů dřevin, nejlépe z prostředí, které se nenachází přímo u silnice či v průmyslové zástavbě. Větve je dobré umístit do nádoby s vodou (např. sklenice), čímž prodloužíme jejich trvanlivost. Hnízdní materiál předkládáme po celou dobu hnízdění, jelikož samice si postupně své hnízdo opravuje. Stavba hnízda je dominantou samiček a sameček se o ní během stavby stará tím, že jí chodí krmit. Hnízdo má pak postavené přibližně za dva týdny.

Snášení Vajíček a Líhnutí

Po úspěšném páření samička snese první vajíčko asi tak po týdnu až 10 dnech. Od této chvíle snáší každý další druhý den nové vajíčko, dokud nedosáhne úplné snůšky. Většinou snese 3-7 vajíček (průměrně 5). Po snesení vajíček nasedne na hnízdo.  

Někdy nasedává již po snesení prvního vajíčka, jindy během snůšky nebo dokonce až na kompletní snůšku. Doba sezení na vajíčkách (inkubace) je asi 21 dnů (může být i o několik dnů delší v závislosti právě na době usednutí na snůšku). Pokud samička na vajíčka nasedne od okamžiku snesení prvního vajíčka, pak se nám mláďata budou líhnout ve dvoudenních intervalech, a ne najednou. Během sezení na vajíčkách se o samičku stará sameček, takže se na sezení nepodílí.

Pokud se nám mláďata ne a ne vylíhnout, tak zkontrolujeme, jestli jsou vejce oplozená - vložíme vajíčko pod lampu a pokud uvidíme kolem skořápky cévy, tak to znamená, že oplozená jsou. Dalším problémem může být vzdušná vlhkost. Optimálně by se měla pohybovat kolem 65 %. Pro zvýšení vlhkosti by se jim na stavbu hnízda měly předkládat jen čerstvé vrbové větvičky, protože ji lépe drží. Dobré je také provrtat dno budky a vložit pod něj misku s vodou. Někteří chovatelé zase vodou mlží. Příliš nízká vlhkost způsobuje problémy s líhnutím mladých. Někdy může být také problém v okolní teplotě. Ideální teplota je 20°C. Neoplozená vajíčka můžeme odstranit, někdy je však vhodné je v hnízdě ponechat. Když se pak vylíhnou ptáčata z ostatních vajíček, tak tato jim slouží jako ochrana před možností ušlapání samicí.

Po vylíhnutí předkládáme bohatou potravu, aby mohli rodiče plnohodnotně krmit své mladé. Obohatíme potravu o vaječné krmivo, jelikož mláďata potřebují živočišné bílkoviny. Než mláďata otevřou oči, přistoupíme ke kroužkování - to bývá cca kolem 10. dne od vylíhnutí (často i 11 a 12 dnů v závislosti na velikosti). Samička krmí mláďata, dokud nedosáhnou věku 5-6 týdnů, potom tento úkol přebírá sameček. Nezapomeňme během hnízdění kontrolovat budku a případná uhynulá mláďata včas odstraňovat. V době odchovu by kontrola budky měla probíhat ideálně 2 x denně, postačí však i kontrola jednou za den. Kdybychom našli mláďata podvyživená, můžeme se je ještě pokusit zachránit umělým odchovem. Po dosažení asi 45 dnů jsou mláďata dostatečně vyvinuta natolik, aby se o sebe postarala sama a následně vylétávají z budky, kam se ještě pár dnů vrací nocovat. Vylétnuté mladé ptáky nějaký čas dokrmuje sameček. Samička v tu dobu se už věnuje dalšímu hnízdění. Poté, co jsou mladí ptáci schopni se o sebe sami postarat je vhodné je přemístit do jiné klece či voliéry, než jsou rodiče. Může totiž docházet k útokům rodičů na své vlastní mladé.